Nokturno.net / tvorba / diskuze

Ach, čerstvé ráno a přichází ta chvíle
chvěji se blahem, dítě přespanilé
údy mé slastně tančí kola oslavou
oko tvé patříce duši nezdravou.

Svázány lanem nehojí se rány
dříve již tam či onde zanechány
pablesky rozkoše činnosti nutí flagelační
vzkvétaje prostorem, touze chutí exaltační

proti které obrana je útok na své tělo
jsme jen dva svědci mé maličkosti
a nikdy víc než dnes to nebolelo.

Kopřiva polní – toť tvoje krása juvenilní
jíž tisíc otroků provolává slávu
běda však! vize mé jsou ryze koprofilní.