Nokturno.net / tvorba / diskuze

Sedíš tu v tom temném koutě,
cítíš se tak strašně sama.
Kde sou všichni kamarádi?
Cožpak tě už nemaj rádi?

Kde sou všechny známý holky?
Na párty tě nepozvaly.
Jen ten černý mnich s černou kápí,
slzy zas tvá ňadra skrápí.

Nad tvou hlavou plují mraky,
Akon svou Lonely právě skončil.
Temné stíny kolem tě děsí,
kde jsi lásko,no tak kde jsi?

Lapená ve věčném splínu,
dáváš sama sobě vinu.
Život se už rychle krátí,
nic ty časy nenavrátí.
Dveře v sobě uzamykáš,
„Chci být sama“sobě si říkáš.

V místnosti jen světlo bliká,
hodíš po něm těžkou knihou.
Jako na hrob padaj kytky,
na zem se snesly světla střípky.

Zoufalství vše obklopuje,
proniká do tvého nitra.
Nikdo tě už nemá rád,
na kusy chceš si tělo rvát.

Tužka,kterou píšeš dopis
rozlomená v půli leží.
Samotná v tom velkým světě,
v hloubi toužíš po odvetě.

Lapená ve věčném splínu,
dáváš sama sobě vinu.
Život se už rychle krátí,
nic ty časy nenavrátí.
Dveře v sobě uzamykáš,
„Chci být sama“sobě si říkáš.

Temný anděl tě doprovází,
v černém plášti oděný.
Vede tě k vysněnému cíli,
vydrž,bude to bolet jen chvíli.

Světla střep teď v ruce tiskneš,
konec svůj už brzo najde.
A v tom známém pokoji,
démoni svůj hlad ukojí.

Černý mnich tě chodbou vede,
na konec k zamčeným dveřím.
Za dveřmi tě ještě čeká,
do pekla cesta daleká.

Střep už tvojí kůží prošel,
temný anděl už svůj cíl našel.
Na konci tunelu svíčka,
upaluje tvoje víčka.
Krev už skrápí bílý sníh,
vyhasl plamen v očích tvých.