Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jo.jo,jo.Rozumím!

Hola!

re: [13] Carevna: tak jinak..tady jsem nemluvil o subjektivním­vnímání…ale právě o snaze se nějak objektivně nadnést. nenechat se zastrašit zažitou modlou….ale jsem jenom opice…..

re: [15] M…: trochu se v tom ztrácím…

Docela zajímavá konverzace… :-)

re: [13] Carevna: Tento svět je maximálně dokonalý i nedokonalý, jeho dokonalost spočívá v kouzelných letních ránech a šumění lesa a vody a nedokonalost v nás všech, i když jsme nejdokonalejšími organismy na této planetě. A proto si myslím, že všichni máme právo fňukat, stěžovat si, nadávat a brečet, protože ta naše dokonalost spočívá v tom, že neodkážeme dokonalost tohoto světa vidět, ba naopak, chceme stále něco lepšího….a posunujeme svět dál, proto mohou vznikat Mozartovy partitury…

re: [12] Michal Hrůza: Jenže nejde o to, jestli se ti to líbí nebo ne. Je to prostě tak. Někdy můžeš pochopit, co tím chtěl říct, ale nemůžeš to změnit, protože nejsi Mozart a jen on ví, jak to má být.

re: [11] Carevna: no já myslím, že za určitých okolností můžeš celého Mozarta i při jeho zřejmě nebetyčné skladatelské genialitě poslat k šípku. Důvod. Prostě máš pocit, že ti v celé te kompozici něco nesedí..nevíš proč a jak , ale něco není v pořádku ..nebo bys chtěla nakonec jiný tón atd atd…a nejhorší na tom je, že o takové pocity nemusíš vůbec stát a celý Mozart by ti byl i docela ukradený , ale vždycky si to začneš prozpěvovat a někde najdeš chybu

re: [9] čtenář Nuuk: Zdá se mi to logické. Nejde o to, že bych si řekla – všechno je tady v pohodě, tak já radši nebudu zasahovat. Jen si nestěžuju, nesvaluju vinu na neštěstí, na osud a nenadávám, neříkám si: proč zrovna já? ..když se mi něco stane. Podle mě to tak má být. Všechny problémy mají člověka burcovat k tomu, aby je překonal a stal se silnějším a lepším. Jenže je našim zvykem od problémů spíš utíkat a vyhýbat se jim, než je řešit. Je to často dost těžké a chce to práci a odvahu a já neříkám, že to sama vždycky zvládám. Ale beru to tak, že všechno, cose děje má svůj smysl. Všechno v přírodě takhle funguje. Každý lísteček a orgán má smysl. Tak proč by to v životě mělo být jinak? Bylo by to vůbec možné ?
Přijde mi, že když někdo tvrdí, že něco je špatně, nad celý ten dokonalý systém se povyšuje. To je jako bych já, která znám sotva stupnici, chtěla hledat chybu v nějakém přepisu Mozartovy partitury. Nemožné.

re: [9] čtenář Nuuk: nebo dokonce známka regrese. alespoň tak fylosofové nebo spíš sociologové mluví o takzvané utopické společnosti-tam kde není co zlepšovat a všeho je dostatek převládá stagnace pomalu přecházející v regresi…

re: [8] Carevna: A ty snad věříš, že vše je tak, jak má být? Nezdá se ti, že je to nemožné? Nebo to je jen tvůj osobní pocit, pocit, že i kdyby vše kolem tebe nebylo tak, jak chceš ty, tak musíš být spokojená, protože je to vlastně tak, jak má být? Není to určitá letargie?

re: [7] čtenář Nuuk: Ono to vlastně výjmečně nikoho k ničemu nenabádá. Já se docela ráda přu a vyměňuju názory, ale osobně znám jen 1 člověka s podbnou filosofií jako je ta moje. Docela ráda bych zase někdy jen přitakávala, bez dlouhého vysvětlování. Zvlášť když všichni mají dokonce své vlastní definice prostých pojmů, takže nejvdřív musíš říct, co rozumíš slovy, ketré požíváš a teprve pak možná někdo pochopí, co chceš skutečně říct… No, a to někdy trochu unaví.

Toto vcelku zdařilé dílko jak se zdá nabádá nás všechny vzít do ruky koště a zamést si před svým vlastním prahem…doufám, že autorka takto učinila jako první.

re: [4] Michal Hrůza: stal ses opicologem? nebo jen oroduješ za lepší život opic, nebo si nám jen přepsal čínský horoskop? Když na to přijde, já sem vepř a ti rádi poslouchají nářky jiných, vydrží to dlouho a dokážou pochopit a pomoci, někdy se nechají využívat , srát na hlavu a vláčet se bahnem, ale to jen z lásky. Ale každý vepř je jiný a každý vepř jednou prozře. Každý si chce utrhnout trochu štěstí, je to jako pud sebezáchovy.

V záchvěvech poslední agónie před státní zkouškou, která mě čeká cca za 6 hodin nedokážu myslet jinak než v literárních intencích:

Kamil Bednář (1912 – 1972)
Své ideové přesvědčení formuloval v programu Slovo mladým – zde koncepce „nahého člověka“, tj. zbaveného veškerých konvencí, přetvářky & falešných ideologií.

nahá opice neschovává po rukávech trumfy a pod peřinou špínu..je jen nahá a je taková jaká je. Nečte v jiných kniháh a nepřeskakuje kapitoly, nesnaží se op pointy a znalost konce románů. Opice jde. Opice je silná a myšlení zabíjí sílu. Opice není unavená fňukáním druhých ale jen svým vlastním. Opice nemá jiného jména nežli opice. Opice pojídá banány nikoli duši. Opice nevěří v lásku, ale cítí ji. Opice nezabíjí jiné opice a respektuje bolest jiné opice-opice ví , že projev bolesti je otázkou sebekázně. Opice nechápe slova jako nicota. všichni milují opice a nejvíce ti jež se ji snaží přelistovat. Opice cítí závist, nikoli však hořkost. Zášť k opici má důvod v nedostatku síly. když umírá opice je stejně nahá jako když se narodila. Opice neřeší kvalitu otáčení planety ani jeho směr, opice ví že se točí. Opice není role, neboť opice používá grimasy nikoli masky. Opice není jednoduchá..jen často umírá dřív. Opice ví kde podat inzerát a zná cenu tlupy v níž každý je individualita, jen slabí prchají a nebo jsou podřízeni. Opice se nestydí za to, že je opice, ale , že není ještě silnější -tak pravila opice..huh

čím víc bolesti dokážeš s někým sdílet, tím můžeš být šťastnější. Ale to si asi musí každý vyzkoušet sám…

jj, a taky je hnus, když jsem unavená sama ze sebe. Ale to se už dlouho nestalo, jinak mi mluvíš z duše…A nejvíc mě unavuje, když jsem šťastná a všichni kolem mě ne, to je pak konečná.

….….Líbí