Nokturno.net / tvorba / diskuze

Svět je dynamické "neutrum" bez osobního významu
Implicitní smysl(a tedy i význam?)spočívá v potenciálu možností zažívat sebe sama zkrze "oddělené"části a dojít k poznání(rovzpomenutí se?:-)HSB)na sebe jakožto na celek (Já Jsem)!
Význam(smysl) pro subjekt si určuje subjekt sám (uvnitř)svým vztahem ke světu(vně),vztahováním se.Tento vztah následně(okamžitě:-)určuje kvalitu prožitku(jakožto základní jednotky funkčního Bytí,nebo přesněji Bytí ve své funkci)a tedy i kvalita světa subjektem zažívaného(tedy tvořeného?)Svět(Celek ve svých jednotlivě prožívaných aspektech,"jednotkách"),Existence ve svém neustálém pohybu,ve své neustálé proměně.Tento pohyb je obsažen v Celku jako takovém a tudíž i v jednotlivém z nespočet myriád věcí(událostí)subjektů(přesnější je hovořit ve slovesu než v podstatném jménu:-)!!!
Kvalita určená vztahem subjektu určuje"směr" pohybu jsoucna a tedy i utváření světa ve své existencialitě,dějiné i budoucí!!!
Směřování tohoto proudu energie,tohoto dynamického proudu energie přechází v materializaci,jakožto "konečné" fáze proměny energie a opět se vrací k "počátkům",tedy z materie k "čisté energii",potenciální kvalitě (až k tomu,co pojmenovat jménem znamená míjet se s ním:-)(Lao'C:Tao které lze pojmenovat slovy není věčným Taem)Všechny tyto fáze proměn(hmotné,tekuté,plynné,plazmatické...)je možné zažívat skrze zkušenostní jednotku v pohybu,tedy v prostoru a čase!(5 smyslů + Intuice)To je dle mého současného názoru smysl Bytí ve svém řádu.Tento řád neomezuje svobodnou vůli subjektu,naopak jí plně podporuje a zároven utváří.Na základě zkušenosti v prostoru a čase volí(preferuje) subjekt své směřování(vztahování se)ve Světě,ke Světu.Volí směřování svého já!Toto já zpětně ovlivnuje jeho sebepojetí(sebeuchopení),reflexi o svém místě v Bytí,čili význam(a následně i smysl) a to opět promění jeho já v nové já ve smyslu své finalitě:-),tedy jeho já v nové já,ve smyslu vzdálení se či přiblížení k Celku.Ztotožnění či nestotožnění se s ním(rovzpomenutí se na svou "pravou podstatu")Toto rovzpomenutí se,či přesněji rovzpomínání se(jde o nekonečný a nikdy nekončící proces?Napadá mne Jungova definice individuačního procesu či "hurá na zem":-)Perlsova sebeaktualizace)má ve svém existenciálním projevu řadu charakteristik,jejímž jedním společným jmenovatelem je "ztráta sebestřednosti"či ulpívání na svém Egu a přeřazení svého směřování k harmonickému souladu s již výrazněji pocitovaným Celkem(míra je přímou ůměrou tzv.probuzení:-)Vivat Mája:-)),jakožto novým fenoménu zkušenosti,jakožto bytostně prolnutým stavem vlastní existence,svého nově pojatého(chápaného a prožívaného)já.Vlastně Já:-)David se potom stává prostředkem,nikoliv cílem..:-))