Nokturno.net / tvorba / diskuze

Neznalý citů,nevědouc nic o naději
sedící v čele prostřené tabule
ve tváři zmatek proudící beznaděje,
neví čím začít.

Pak s maskou klidu,sarkasmu a otupění
začne porcovat hned z kraje
a krájí krásu,rozdává pochopení,
podělí ostatní u stolu.

A začne hodokvas na lásce,na pocitech
vypukne obžerství slov
a každý hltá a sápe se pro své chtění
snaží se urvat co zbyde.

Pak sbírá drobty,uklízí po přátelích
ukryté kouty duše
a zbylá slůvka o lásce o přáteství
schová si pod polštář samoty

nikdo je nechtěl.