Diskuse k dílku: Setkání.. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Na skále stál muž. Oblečený v černé, vlasy mu vlály ve studeném raním, spíše ještě nočním větru, stál tam na kraji srázu. Nehybně, jako socha, hleděl do mlhy před sebou. Na cosi čekal. Otočený byl ke srázu zády.
Pak uslyšel pohyb něčeho těžkého v mlze před sebou. Něco obrovského se sunulo po štěrku směrem k němu. Muž nastražil sluch.
Začalo drobně mrholit, silný ledový vítr decimoval zakrslé keříky.
Zvuky se přibližovaly. Muž se nehýbal, stál jako by byl vytesán z kamene. Oči upřeně upínal do mlhy před sebou, kde již něco tušil; měl i představu co.
Od okraje srázu ale neodstoupil.
Nyní již muž věděl s jistotou, že zvuky se blíží přímo k němu. Upíral do tmy oči. Hlavou mu nic neběželo.
Zvuky již byly velmi blízko.Muž hleděl na pomalu se rýsující siluetu, na obrovský temný obrys, který se před ním nořil z mlhy. Stál. Ušklíbl se.
Obrovský drak se doplazil na vrcholek skály. Jeho spáry ryly do kamenitého štěrku široké stopy. Z tlamy mu kanuly proudy jedovatých slin, jež při dopadu na zem pálily porost.
Drak se těžce plazil přímo ke srázu, přímo k muži. Pomalu, s vypětím vlekl své obří tělo. V jeho hadích očích nebylo nic znát.
Muž se poškrábal na ruce a polkl. Jeho zarostlá tvář nevyjadřovala strach; v jeho pohledu však byla obrovská fascinace. Fascinace, směsice instinktivního, primitivního děsu a…úžasu nad majestátem krásy.
Dračí kruté, prázdné a nehybné oči se upíraly přímo skrz mužovu hruď kamsi do nesmírné dálky, do končin, kam smrtelník nevidí, hledíce na skutečnosti, které smrtelník nepochopí. Když drak nehybně stojícího muže o několik centimetrů míjel, zavadil o něho lehce jedním ostnem složeného křídla a prořízl mu levý bok. Muž se ani nepohnul a dál strnule sledoval plaza. Drak se doplazil k okraji srázu a vlastní vahou vrhl své nesmírné tělo dolů.
Muž se pootočil, nedbaje na krvácející bok, aby viděl, jak drak rozepjal mohutná křídla a vrhl se střemhlavým letem kamsi pryč, až zmizel v mlze. Ještě dlouho stál muž bez hnutí na vrcholku skály, hleděl do mraků a jen si držel zraněný bok.
Byl fascinován tím, že měl tu čest spatřit draka