Nokturno.net / tvorba / diskuze

V naší rodině se sport nikdy netěšil velké oblibě. Jediný, kdo kdy u nás sportoval, byl dědeček, i ten se ovšem po vážném úrazu ze zápasů sumo sportu nadobro zřekl. „Ne aby ses kdy dotkl činky, nebo nedej bože popoběhl!“, kladl mi často na srdce otec. „Přece víš, jak zní rodinné motto - Sportem ku rychlé smrti!“, dodával, když jsem se ho dotázal, jestli bych se mohl přihlásit do místního plaveckého oddílu.
Nutno říci, že jsem k tomuto sportu měl všechny předpoklady. Svými sto třiceti kily jsem krásně rozrážel vodu a svým nemalým objemem topil plavce z vedlejších drah. „Potřebujeme tě, Jóno“, naléhal na mne trenér. „Zítra jsou závody a je nutné utopit hlavního favorita.“ Nedalo se nic dělat, tým mě potřeboval. Druhý den jsem si ve výrobně padáků vyzvedl své nové, na míru ušité plavky. Padly mi jako ulité a parašutistický materiál navíc příjemně hřál. Okolo páté hodiny jsem se dostavil k místnímu koupališti. Když pořadatelé vyhnali poslední žábu a vylovili posledního kapra, bylo vše připraveno k vypuknutí závodů. Ještě před tím nás nahnali do sprch. Když jsem do nich vešel (nahý, přitom oblečený), musel jsem snášet nemístné poznámky některých plavců s atletickými postavami. „Proč jsi přišel ve vaťáku?“, zavtipkoval můj dnešní cíl při pohledu na mé nahé tělo. „Ten humor tě přejde“, pomyslel jsem si. Poté již přišel čas závodu. Roztomilý pán nás odstartoval výstřelem z brokovnice. Svojí elegantní šipkou jsem lehce rozrazil vodu a hlavou také pár dlaždiček na dně bazénu. Povedlo se! Při svém skoku jsem svým tělem podle plánu stáhl pod vodu oba soupeře, jejichž hlavy nebyly, na rozdíl od té mé, tvrdší než dlaždičky. Čubičkou jsem si doplaval pro své první zasloužené vítězství. Když mě bagrem vytáhli na břeh, všichni mi gratulovali. Za chvíli jsem již konečně vystoupal na stupně vítězů. Po krátké resuscitaci se ke mně připojili i mí protivníci, kteří byli ovšem nuceni si stoupnout opodál, protože stupínky byly již beznadějně zaplněné mnou. Poté jsem odmítl účast na olympiádě a pár nabídek k sňatku a šel spokojený domů. Své kariéry plavce jsem zanechal na vrcholu a od té doby jsem už nikdy rychlý pohyb neudělal.