Nokturno.net / tvorba / diskuze

Chci, abychom zůstali milenci.

Ať spíme !

Tajemný zemětřas tam kdesi v  povětří
vzbuzený v  nicotě lehkého mrholení
nám pohupuje zemí.

Že nás má temnota v  moci ?

Rozespalá rána, rašící z  jabloňových sadů,
v  chomáčcích ptačích pírek snáší neklidné sny.
Ve svévoli keřů a v  korunkách potměšilých růží
zapadá temně modrý noční svit.

Ó Iluze.

Máš roucho tkané z  bolestínských slz,
s  trochou toho třpytu z  očí padlých hvězd.
V  odlesku hladin jezer na utajených místech
jsi krásnější, když vznášíš se oslněná sebou.