Nokturno.net / tvorba / diskuze

Padající vločky si pohrávají s  jejím trním
a okraje plátků smáčí líh.
Šedivý holub pleská křídly
a koketuje se zamřížovaným oknem.
Zpěv mrazu ho škádlí
jazyky propletenými nocí;
které něco daruješ
a ráno ti rozkvetou vlasy dýmem.
Marně si snažíš vzpomenout
a mozaiku útržků pokřtíš splínem.
A  pak nad nimi škrtneš zápalku,
políbíš iluzi navždy ztracenou
jak vidíš svou růži zkroucenou
znovu povstat z  nedopalků.