Diskuse k dílku: Epos ohledně Kafe(jen po chvíli). Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Epos ohledně Kafe(jen po chvíli)
Kafe se neslo.Už hodně dlouho.
(Samozřejmě že se neneslo samo,nesl je hluchý komorník,jež byl ve
skutečnosti Otta II.,vévoda z Anhalt-Ascherslebenu 1304–1315,nyní už
627 let na odpočinku(ano uhádli jste,děj tohoto eposu se skutečně odehrává
roku 1942)).
Otta II.,vévoda z Anhalt-Ascherslebenu 1304–1315,nesl kafe a
klel,protože v koridoru,jež měl tvar rozpláclé tváře světa na hrbu
Severobavorského pastýře,s puchýři řádu Bathských rytířů III. Řádu,potkal
Kristiána I. a Kristiána II.,vévody z Anhalt-Bernburgu,1603–1630
& 1630–1656.
Klel protože,jak přesně čekal,z něj příbuzní zase vyždímali poslední
peníze, takže si sám bude muset nějáké vyždímat z jiných členů Askánské
dynastie.
(Neb kolotoč penězoždímání byl nezastavitelný a musel se ho účastnit,chtě
nechtě,každý).
Když konečně došel na konec koridoru ve tvaru starého dentisty na útěku
(vím,před chvílí jsem říkal něco jiného,ale já jsem potvora
nerozhodná,u mě se dvakrát téhož nedočkáte) a chtěl otevřít dveře ve tvaru
Marlen Dietrichové,zjistil,že mu kafe zteplalo(bylo to kafe z ledu
z antarktídy a tak nesmělo za žádnou cenu zteplat) a tak propadl na chvíli
do zoufalství a vyskočil z okna,jež bylo ve stropě(aby zde mohl létat
Višnuův duch(nebo Dědečkův?) jak se mu zlíbilo).
Neskočil,aby se zabil,ale aby si zkrátil cestu do Antarktídy.Úplně
zapoměl, že je ještě ve fraku,ale kupodivu mu nebyla zima(otužoval se už léta
spolu s Bussoem,vévodou (či co?) Beichlingen-Beichlingenu
1426–1444,jež byl velmistrem světa v otužování(získal celkem čtyři
medaile,nejpozději na Olympiádě Chladu v Šangri-La roku 1930) a dával
Ottovi bezplatné lekce (jelikož ten se musel otužovat,jako aristokrat),protože
nebyli příbuzní a tak nebyli součástí stejného ždímacího mechanismu).Nabral
bosíma rukama led(jako někdo měl bosé nohy,on měl bosé ruce,protože na nich
většinou nosíval boty) a rychle zde udělal nové ledové kafe a vskočil zpátky do
koridoru před dveře ve tvaru Afrického kontinentu(já jsem také hajzl
ne-stá-lééééééé!!!) a zaklepal.Ozval se skřekot.Bylo to divné,protože Savonarolu
už dávno vyhodili.Otta II. vešel s kafem.
V obřím křesle seděl bej Etergul,otec a předchůdce Osmana
I.,rozšiřitele Osmanské říše za hranice pouhého bejátu.Vedle něj seděla Raja
Ratu Ungu, ženská Rádža Patani 1624–1635.Na rozdíl od dob své vlády jí teď
nebylo ani čtyřicet.Mluvili spolu o důležité smlouvě o výšce nohou
kamených stolů v dřevolomech(nebo dřevěných stromů v kamenolomech?) a
nemohli započít bez ceremoniální kávy.Když bej kávu převzal,Otta ani nečekal na
poděkování a utíkal,protože Etergul byl po ledové kávě vždycky tak nepříjemný a
proto nikdy žádnou smlouvu neuzavřel a přesto ji provždy požadoval.
Otta měl volno a tak vykročil do noci,kde jej čekal Kambodžský Král
1841–1860 Preah Bat Ang Duong a královna Ngola a Konga 1623–1663
Nzinga M'Bandi,aby si zašli na roh Páté a Dvacáté Sedmé a porazili nedávno
nepřetržitelnými vátezstvími zpychlého Domenica Grimaniho,Patriarchu
Aquilejského a Đurađa I.,Knížete Zety 1362–1378,jež si již dlouhá léta
štěstí kupovala od Boha Štěstí,jež není Bohem Srandy a nekonzumuje dorost, jako
jeho již zmíněný kolega.Ale v poslední době začal Bůh Štěstí brát Opium a
nedalo se na něj spolehnout a Preah Bat Ang Duong se rozhodl vyhrát nazpět
Kambodžu,jež prohrál jediným matem.
Inu,to je hráčství,lepí se to jako uprchlí kozel hledající knihu,do níž by
zapsal pocity pomeranče,ale nemá tužku a ani prsty,takže toho nechá a začne
ožírat lidi.Proto se vyvarujte hráčství,nebo ztratíte kromě svého majetku
i zbožňování malého lidu,jež žije ve vašich žilách a který zde buduje své
chrámy,bez nichž by tělo nemohlo žít.Když ztratíte jejich respekt,opustí vás a
počnou hledat psa a vy nepřežijete jediný den,neboť lidský organismus je stavěn
na denní stavbě nových chrámů,bez nichž prostě nemůže přežít.
A daleko,daleko,zazněl řev,protože Etergul opět pil ledovou
kávu a smlouva o konci Goliášova zaměstaneckého poměru v jednom
bezejmeném (nikoliv nejmenovaném!) supermarketu se změnila v hádku
o počet vlasů na hlavě papežova videorekordéru.Inu,ledové kafe dělá
z lidí racionály.
Otta porazil své oba pomocníky i oba přátele a odjel do
švýcarska,z něhož se rozhodl zřídit si své císařství,neboť bylo po tolika
letech nošení kafe z plechu(ano,konečně je to venku,led se vyrábí
z plechu!)samozřejmě jasné,že si ho (ná)plně (na
prodej,tužky,gobelíny,Clemencauové!!) zasloužil.Ať si Etergulovi
nosí kafe Ernest Železný,nebo Yakub Beg,stejně nedovede stvořit trvalí stát.
A kdesi v dáli,počal jistý démonem posedlí počínající
spisovatel,jehož jméno zde pro jeho necudnost neuvedeme,tančiti blahem nad
dokončením tohoto zpráchnivělého kusu škváru a kýče.
Inu,proti kustu žádný dikobraz.
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867