Nokturno.net / tvorba / diskuze

V  době,kdy prchal Šáh Muhammad,jež kdysi sedávalv  Khwarezmii,seděl v  svém sídle Tajný Patriarcha Gruzie a čekal.Čekal na to,když přijdou Subedei a Jebe a utkají se s nepřítelem o němž neměli zatím ani tušení.

Proto také toho dne,bylo to dva dny předtím,než mohli oba přijít,vyslal Patriarcha dva dopisy,jeden k  trůnu Giorgiho Lašy gruzínského a druhý k  Velmistru Řádu Železných rytířů.

V  druhém Velmistra vyzýval a upozorňoval na možnost brzké války.Věděl, že více,než tuto jednu větu napsat nemusí,znal se s  Velmistremmnohá staletí a vždy tak činili,pouze několik slov,by slušnost nepošla,ale nijakmoc,
by čas nepovstal a neodešel,když by byl tak plýtván.

Ale tu přišel dopis,odpověď na prvý:
Atabeg lašy,ten nepopsatelně troufalý Mkhargrdzeli,se opovážil jehonabídky odmítnout!
Dobře.Ponechá je tomu,co přijde.Napsal druhé psaní,jež nasměroval k  Velmistru a řekl mu,by počkal.

A  pozdě lamentoval Laša,když jeho hruď u  Kotmanu ozdobila rána,hluboká a nejvýsostnější bolesti.Ale oba,Jebe i ten druhý obrátili kroky své do jiných stran a směrů.

Poté mu Velmistr jednoho dne odepsal,že si jeho žádá Neznámý Kněz Bulharska a on odepsal,že souhlasí.A  skutečně u  Zhigulli splnil Velmistr slovodané Patriarchovu ekvivalentu u  Volží a porazil milovníky krve.

Pak se ale stalo,že se Patriarcha s  Velmistrem rozkmotřil,kvůli nějaké válce .Když se její velitel,Jalal odebral na věčnost,poslal gruzínec list k  Velmistru,ale ten jej ignoroval.Tak staré přátelství,pohřbené!

A  tak Patriarcha musel sledovat,jak Královna Rusudan prchá z  Tbilsi a
Avag Mkhargrdzeli s  Egarslanem Bakurtsikhelim stávají se pány východu Jeho Země.Tito dva prohnilci také ustanovili poddání se a tak počala země platit tribut.

Ale byl jeden muž,který se nevzdal,neb to byl Iwane Jakeli-Tsikhisjvreli,tenco seděl v panství v Samtskhe.A  bylo s  podivem,že tento muž byl ponechán,by bojoval sám.Velmistr tak jistě chtěl ztrestat svědomí Patriarchovo,první náznak,že žádal o  usmíření,neboť byli i jiní lidé,jež jej mohli zavolat do boje a nebyl jiný důvod pro to,aby je všechny ignoroval.

Přišlo,co přijít muselo:50  000 kusů toho kovu ročně!

Až Giorgi,jež byl pátým,dokázal věci vrátit tam,kde byly.
To už Gruzínec a Velmistr znovu byly přáteli,-A  tak mnohé údy byly odděleny od těl a mnohé stovky životů byli ukončeny.A  to nejen v  Gruzii a nejen v  století,jež bylo třinácté od zrození Muže v  Jrušalaimě.

Nakonec však i Patriarcha,z temných příkazů Trojité koruny, zemřel-Velmistr pak ještě vykonal krvavou pomstu v  Latinské zemi a nikdy již nevkročil do své vlasti,neb vjel na koni do moře.

Řád byl poté snad rozpuštěn,téměř určitě,ale jistě to nevím.

A mezitím hrob,jež je daleko v  Horách a k  němuž nedojdete z  Tbilisi pod dobu desíti úsvitů,zarůstá trávou.