Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jsem ještě větší pokrytec než ty !
Ale z  hloubi duše a srdce jsem doufala,
že takhle se snad ani nemůže lhát.

Pila jsem ze studánky, z  tvých dlaní,
dívala se do ohně tvýma očima,
vídala jsem za nocí rozkvétat lekníny
a říkala jsem si: ať je to všechno pravda !

Pravda …… jak asi vypadá ?
Usmolená dívka, co krčí se vzadu.
Opéká si brambory z hlad u. Ubohá, mírná, bídná.

Poslouchala jsem vábničky, z  tvých rtů,
přijímala dopisy. Přetékaly milostnými slovy,
dokonce i  slzy… Ty jsem prolévala a říkala jim „úleva“.
A  byla to ta pravda ? Ta, co se krčí vzadu ?

Jsem ještě větší pokrytec, než ty.
Ale z  podstaty samotné naděje a víry doufám,
že takhle se snad nemůže lhát. Ne, to snad ani ne !