Nokturno.net / tvorba / diskuze

Ty stromy tam
v přenádherném
parku klášterním
tak krásně svlečené,
ty neřekly by nikdy
milenci svému,
větru: "ne" !
A zlaté listy shozené
leží tam na zemi...
Při pomyšlení
na milence zhrzené
smutno je mi....

Už svlékly stromy
to svoje pozlacené listoví.
A docela nahé černě čnějí
k nebi - kdo tu krásu vysloví?
Mé dlaně tolik chtějí šeptat
o té kráse a nemají komu...
Sama a přitom plná lásky
vracím se chladným parkem domů.