Nokturno.net / tvorba / diskuze

Potkala,
temnou bytost
jako byla
ona sama

Svážu tě,
řekl ji,
a potom odejdu.

Zbij mně,
raději,
prosila,
ale on to neudělal

Jako upír,
vysál její duši,
a spoutal
její srdce

A ona tak silná,
smí jen bloudit
bezesnou noci
ve vzpomínkách

Opíjí se,
rudým vínem,
zmítaná touhou
po krvi

nenasytná
neukojí
své vášně

tisíckrát mrtvá
tisíckrát živá
po okraj
v sebezapření

ale nic
nedokáže zastavit
touhu
po odlesku
v jeho očích

Tak naposled
přijď
a zabodni
stříbrnou dýku
do bezcitného těla.
.....
naposled prosí
v touze
po
smrti
....
jež nikdy nenastane
.....
navždy budiž zatracená
pro minutu štěstí
......