Nokturno.net / tvorba / diskuze

Je tu tma. A já v ní pluji. Bojím se, že něco přijde, přiblíží se hranice. A budu nahý. Zkřehlé kosti, ale napjaté svaly, očekávám útok. Jediný tak hloupě připravený. Jako děcko hájící své državy.

Hlavu měkce složenou, jsem připravená šlacha. Nechávám téct dny útočícím vyčkáváním. Povrchní pudy sráží o pár špruclí níž, ale samolibá důvěra, ta drží pevně. Pánové, hniji pod peřinou, ve vlastních obavách lokám tmu. Tak to je má noční paranoia.

Vysvobodí mě snad Recesivní Empatický Mač? Díky Bohu za střed.