Nokturno.net / tvorba / diskuze

O tom jak chutná tisící rok čekání
čekání na chvíli až jednou se vrátí
tvorové z bájí- a on je pak ochrání
písek se přesypal, den už se krátí.
K čemu mít barda, když není žádných bájí
a k čemu tvé verše, když není o čem psát
bláhové písně, co staré časy hájí
zůstaly v srdci, když zapomněl jsi hrát.
Až odcházet bude zčerná slunce zdejší
tisíc let čekání, končí tvé prokletí
a bardova píseň- ta ze všech nejsmutnější
zůstane budoucím, přetrvá staletí.