Nokturno.net / tvorba / diskuze

Pátrám v temnotách uvězněných světem,
kde v dálce bdí nad mým životem sám sám pán smrti.
Dál než dokázal bych popsat, se rozprostírá svět, jenž nemůže mě vést tam, kam bych sám chtěl.
Plno duší živých slyším znít ve své hlavě, nemohou mi vnutit, abych tvrdohlavě šel tam, kam směřuje jejich hlas.
Snaží se mě zlákat svým zpěvem sirén, však já sám vím, že jejich cílem je dopřát nám potěšení z nekonečné smrti.
Osud ale, netahá za drátky mé cesty, já sám jsem své cesty strůjcem.
Zdánlivě slepý, zdánlivě hluchý, však slova má pochopí každý.