Nokturno.net / tvorba / diskuze

Se stolečkem na hraní
si jen tak snažně houpu,
jen pro trochu potěšení,
si na velkej stůl stoupnu..

S jížním i zapadním větrem,
s malou či velkou nadějí,
plazíme se za velkým světlem,
který nikdo nevidí...

Ne, oči jsou slepí,
tvář je němá,
my touláme se stepí
a konce to pořád nemá..

Konec zašeptej mi do ouška,
budu se těšit chvili s tebou poslední,
naposledy pohladim nemocneho kolouška,
než se všechno zatemní...