Nokturno.net / tvorba / diskuze

Všichni znají jednoho koně,
který roků neměl hodně,
Barbaro bylo jeho jméno,
při dostihu měl vždy vyhráno.

Jeden závod byl ale pro Tebe osudný,
měl jsi tři kosti v noze zlomený,
Přes dráhu se ozvalo zařechtání plné bolesti,
ale také se smutkem a úzkosti.

Musel jsi projít cestou trnitou
a to velmi bolestnou,
všichni měli v tobě naději
a na nohy ti pomáhali.

Už pást na louce si začínal,
taky pomalu chodíval,
všichni lidé s radostí,
mysleli že budeš opět závoditi.

Všichni o Tebe pečovali,
pod myšlenkou ,že vše zlepšovali,
slza smutku se zrodila z velkých koňských očí,
už jsi cítil ,že druhý den tvůj život skončí.

Náhle jako mávnutí,
černého vraního perutí,
se vše začalo zhoršovat,
tak se rozhodli hřebce navždy uspat....

Doufáme ,že se tam nahoře po pastvinách proháníš
a s ostatními dostihovými koňmi závodíš,
odešel jsi nadobro,
NIKDY nezapomeneme Barbaro.....

Věnováno koni velkého srdce Barbarovi....