Nokturno.net / tvorba / diskuze

Pramínky vlasů,
vždy splývaly Ti volně do čela.
Jiskřičky v očích,
byla jsi jako princezna,
my šli jsme tenkrát z kostela...

Pramínky vlasů,
tak rád jsem Ti je přebíral.
Tvé kouzlo, krása,
smích i pláč...
Náš čas se rychle ubíral...

Pramínky vlasů,
mívalas někdy zahalené v šátku.
Čelenka z perel, duše ze zlata.
Dvě krásné černé kadeře,
nechal jsem si je na památku...

Pramínky vlasů
a další cesta z kostela.
Kde je Tvá krása, princezno?
Jen kytka růží, fotek pár,
vzpomínky a hromádka popela...

Pramínky vlasů,
vzal jsem Ti jednou, když jsi spala.
Pramínky vlasů,
já schoval jsem si v obálce.
Snad by sis to tak přála...