Nokturno.net / tvorba / diskuze

Dým z cigaret ukrad mi barvy
a všude jen ty hroby
beze jmen,
bez dat
a všech těch patetických keců
o smutku,
slzách
a vzpomínání.

Dnes nikdo nepozná
a ani poznat nechce,
že právě tady
k smrti upilo se štěstí
a o kus dál i láska,
v srdci připínáček se vzkazem – přijdu hned.

Když umírat
tak s grácií...

Jít hlavou proti zdi,
jednou,
dvakrát,
pětkrát,
někdy se to přeci musí podařit.

A když ne?
Tak jen přibude místo
v prázdné tramvaji
a bude zas míň o jednoho blázna,
co stojí frontu na štěstí.