Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jsem osamělý poutník,
už léta se blížím krajem k cíli,
který jsem si vytýčil,
je jím tajemství života,
to má každý jiné,
a nedočte se o něm v moudrých knihách,
ani mu to nikdo jiný neřekne,
tajemství má každý ve svém srdci.

Jsem osamělý poutník,
uprostřed nočního, milého vzduchu,
který se dá dýchat stále,
ve vichru začínajícího sněhu,
na začátku zimy,
kdy dávám polibky sněhovým vločkám,
vím, že s každým krokem,
jsem k e svému cíli blíž,
a blíž...
a blíž...
...