Nokturno.net / tvorba / diskuze

Jsme noční lidé.
Svou inspiraci nalézáme v noci, kdy den, který nám příjde často těžký a nesnesitelný, končí.
At´ už z vnitřních smyslů touhy, vášně, sexu nebo jen z čistého vidění čehosi, co nám utkví v paměti a „dráždí“ nás k tomu, abychom v tom viděli něco víc, než jen vidí běžný účelový smrtelník, přichází inspirace.
Býváme velmi inteligentní, někdy nepochopení, když se snažíme vysvětlit své vnitřní, hlubší cítění okolí.
Jsme Ti, kteří začínají žít, když ostatní usínají, jsme tuláci nocí, v zimě, v dešti, v nejhorších podmínkách. V největší chudobě světa je naším kamarádem uhlí a ruka, na níž sepisujeme své vnitřní pocity, touhy, představy.
Den je pro nás moc světlý a je v něm mnoho tváří, které by nám mohly uškodit. Chceme mít neposkvrněnou tvorbu, která vychází z našich srdcí, z našeho já. Den ruší naše vnitřní vnímání, nastoluje uvažování, které ruší naši inspiraci, a noc je osvoboditelkou, temnou kamarádkou, temným kamarádem, který rozvíjí naše vnitřní schopnosti, city, rozpoložení.
Otevírá naše srdce a my víme, že je u ní v bezpečí.
Od dětství umíme vnímat věci jinak, než jiní, učíme se s těmi jinými žít, naslouchat jim, ikdyž
Jejich linie je od naší vzdálená daleko.
Jsme jedineční, výjimeční, citliví.
Chceme se dělit o své zážitky, vnímání, postřehy, nápady, inspirace prostřednictvím slov na papíře, pergamenu, v písku nebo na kameni s těmi, kteří nám chtějí naslouchat a pochopit nás.
S našimi kamarády, čtenáři, rodinami, blízkými atd.
Jsme osamělými tuláky, ale i společenskými anděly, máme mnoho převleků a kostýmů a jen Ti nejbližší o nás vědí to, čím doopravdy jsme.