Nokturno.net / tvorba / diskuze

Do okna mého pokoje proniká světlo z ulice.
Nemohu spát, oči nenalézají dnes odpočinku.
To bílé světlo je všude okolo.
Odráží se od stěn i od skleněných výplní dveří.
V druhém pokoji je větší tma, do jeho oken buší déšt´.
Jdu tam.
Má chůze je pomalá, unavená.
Sleduji kapičky deště na okně.
Na chvíli se zadívám na hodiny.
Je 2:01.
Ulehám na gauč a zkouším spát.
Stále to ale nejde.
Vracím se zpět.
Pokoj působí jako ve dne, je jako v bílé dece.
Kéž bych mohl usnout, dát odpočinek tělu i duši.
V hlavě se mi zjevují události minulých dní.
Nic podstatného.
Nic k poslechu.
Nic k vidění.
Zavírám oči.
Náhle vidím, v tom bílém pozadí, trochu černého.
Ted´ vím, že konečně usínám.
Je 2:34.