Nokturno.net / tvorba / diskuze

Letí šíp...
Do vzduchu se tětiva zaskvěla,
prý aby bylo líp...

Zasažený bolestí skomirá.
Nečekal na dárek,
co jej k zemi strhavá...

Letí druhý, třetí,
už jim neunikne,
neuvidí hrát si nikdy,
už své děti.
Cíle maji hroty jasné,
jemu slunko,
navždy zhasne....


Težko se je ptát,
za co, že muže človek,
zlobě pusu dát,
za co odplatou,
se nedat z koně ztrhávat.

Bezmoc je paní,
co vede k šilenství,
málo kdo ji v pase zlomí.
Jeji poslové jsou neoblomní.

Leží na zemi, tělo chladné,
steskem žena po něm vadne.
To schazi láska, pochopení,
nad které, nikdy není.
V oběti paží,
najdeme je stěží,
když nám v samotě,
čas neuprosně běží.

Letí šíp...
Koho si má dál najít?