Nokturno.net / tvorba / diskuze

A nedám se...své spáry zatnu hlouběji
a do očí pošlu vám střepinu ledu,
pod zemský povrch pohřbím naději
a do čaje s citronem vkápnu trochu medu.

A po malých vločkách budu tančit vesmírem
a vánicí obestřu širé pláně,
co stanou se jen běloskvoucím, čistým papírem
a nad ním já - básník co tiskne k spánkům svoje dlaně
a ledové snění tvoří z rampouchů.

Jaru vysměju se do ksichtu a šálu přitahnu blíž k nosu
však ještě poznáte mě- sněhovou královnu,
a jaké je to zažít pořádnou kosu....