Nokturno.net / tvorba / diskuze

hříšné sukuby v náručích eunuchů
oči zastřené slzamy hledají kouska citu
každým dnem narážíme do dláždení plynových komor
pro jeden život a dny v něm schované... tolik rozruchu

černá vlčice požírá bíleho vlka
sape..
trhá..
snaží se přežít zimu..

okrajujem dlouhé noci
žvíkaček přilepených na spodních stranách stolů
kde poletují andělé osamělých nohou
pazuzu v tobě,fyzické vrnění se zaplítá do hovorů
paranoidní blázni stírají losy....víc nezmohou

vlčice tančí se smrtí
pramínky krve zdobý sněhovou prázdnotu
noc jí připadá vzdálená a nedosažitelná
ztratila smečku....

materialní víra je v potřebě jednoduchosti
to pochopil...a udělal
pan,rozsévač lehkovážnosti
zastřel hudbu extaze...odešel z hájů...dohrál
věř...kostely hoří v tvých očích když hledáš..
přirozená cesta za svobodou
nikdy si nic neujasníš
...řekl pouliční kejklíř
a nechal nás napospas osudu

slunce zapadá
skomírající paprsky se stahují do ústraní...
vyje nad prázdnotou lesa
lovci se blíží...