Nokturno.net / tvorba / diskuze

Slza zkrápí duši mou, bolavou,
Paprsek světla prosvítá trnavou,
Bolestí oči přivírám, usínám,
A muže tímto navždy proklínám!
Jste důvodem žití a smutku,
Stejně jak štěstí a radosti, vskutku.
Dokážete pohladit, potěšit, štěstí dát,
Ale i bolestí naplnit a lásku brát.
Nedokáži se ubránit lásce k Vám,
A lichotky napjatě poslouchám,
Srdce zmatené je skoro hned,
A do něj pak pomalu kapete jed,
Otrava rychle hluboko proniká
Za chvíli zbyde zas jen ta vzpomínka
Na čas štěstí, něhy a lásky,
Okolo vás už běhají jiné krásky
Já usínám zde sama zhrzená a zlá
Ale přesto všechno zůstávám stále jen tvá