Nokturno.net / tvorba / diskuze

Opět se ohlížím a prodlužuji krok,
jsou tu.....
Drásají vše co jsem a co mám.
Přišly nezvány - jako každý rok,
skryty za falešný cit a poddajné Tvým hrám.

Pěstí vztekem sevřenou,
s hlavou bolem svěšenou...
... zavírám.

Co láká je vždy před můj práh?

To prázdné místo plnící se žlučí,
to místo, kde srdce sem tam buší?
Slanost slz?
Vyčpělé štěstí?

Ta první ošklivá je paní,
ač vzbuzena jest málem, překrátké má spaní.
Zná ji každý z nás a zná ji každá doba.
Ta první sestra, je sestra Zloba.

Ta druhá hrozivá jak saň.
Sežehne tvou duši žárem,
spálí ji jak suchý list..
Ta druhá sestra, je sestra Nenávist.