Nokturno.net / tvorba / diskuze

Myšlenky zamčené v kleci,
snaží se pokradmu utéci
já nepustím je ani na krok
štěstí možná bude za rok

Už čtvrtý týden trýzním je vězením
a ven je zatím nepustím
Bolelo by to tak mnoho
ale nemohu vinit toho

Toho který jistou odpovědnost má
a kvůli němu v mém srdci vzrostla tma
je zde spoustu vinný
ale také spoustu jiných

Stačí se rozhlédnout
otevřít oči
nemohu se rozhodnout
vše se se mnou točí

Říkám si: „asi se to mělo stát“
možná mé srdce začne tát
a já poznám že tak to němělo být
že něměla bych v téhle díře hnít.

Že všude je spousta krásných skutků
Tak neoddávej své srdce smutku
Jen pro jednoho člověka
Srdce přece nepuká.