Nokturno.net / tvorba / diskuze

Neviditelní akrobati trusí podzimem roztrhané postroje
pletou se pod oči jak stříbrem ostnaté rovnice
Čas stíhá z příkrých stínů do kolejí vykované orloje
jízdní řád u zastávky chytil rozfoukané pramice

Dole v Delfíní ulici dnes na břehu nemlčí rybáři
hladina nerušeně mlží hřbety ryb tiše zalabutěna
Od září kopíruje zrání vody tuhým veslům do tváří
a přítomný den se tváří jako nepřítomná změna

Psí stezky v parku už pokropili křehké slzy sušeného času
nad hlavami ospalých stromovišt doutná vychlazený modrý stoh
Večerník chytil do ciferníku oka stromem upustěnou řasu
a ve větvích se letos před pátou naposled zahoupal oranžový buvolí roh