Nokturno.net / tvorba / diskuze

Píšeš: „Mysli na to pozitivní a užívej si..“ To nejde. Dokážu hledat pozitiva, ale rok a půl nejde v prázdné skořápce, co si říká můj život, něco hledat, když tam nic není. Připadám si jako dítě, kterému sebrali naději, že uvidí maminku. Zahořel jsem touhou, tak jsem doufal… Přišlo další zklamání a jeho dopad stokrát násobí bezmoc, která okupovala moje srdce předtím. Sedím nad papírem… Padají slzy. Odkud? Chlapi nebrečí. Ale jo.

Já už nemůžu! Už to nejde, plavím se po oceáně na voru s dýkou v těle, stojím sám proti světu. Smečka hladových vlků mi šlape na paty, už mě skoro mají. Brzy mě chytí a po celém světě zavane marnost, která zase jednou někoho sklátila.

Rok a půl…A teď už jsem měl štěstí na dosah, držel jsem ho za klopu, ale vyvlíklo se z kabátu.

Proč si mi to udělala?