Nokturno.net / tvorba / diskuze

Ani nemáš ponětí

o těch nocích,

kdy se člověk

naklání z okna

a dívá se

na rohy nebe,

kde by se mohl

schovat.



vůbec



neznáš

prstoklad

slabik

bo - lí - to





a nevíš

co to je

zkoušet

své srdce

oběsit na žilách



... neúspěšně





ale každý den mě k tomu nutíš



svým pohledem,

jenž mě hladí po vzpomínkách

a oprašuje je od prachu,

abych na tebe pořád myslela.







a sám se přitom stydíš

mě vtěsnat do své duše,

kde by ses mi za všechno omluvil.