kRÁDEŽ PRVNÍ : DÁNSKÁ
(absurdně absurdní drama o pravdě jež přepsána nedoznala odhalení bez mála půl tisíciletí)
dějství předpočáteční
(on na hradbách)
Oflet: Obávám se dál brát brk do rukou a psát. Neboť opět nabydou ty lži smyslu a ooděny v hávech pravdy záletnou k myslím spících snílku a protečou jim zkrze ucho. Pro mysl otrávenou chuť dvojakosti k nerozeznání.
(ona v ospalkách insomniakálních vzbuzena s rukama na prsou s hlavou odloženou na polštáři,neklid)
Hamélie: V předobrazu hladiny, už nedájí mi pokoj vlnky klidu. Květinová koupel vůní je jen prázdný proces mého těla.Takový když z klidu za oknem volá zdánlivě cizí hlas jména svého.
(on stále na hrádbách vzhlíži k nebi)
Oflet: Otče , snad pochopím, že tvá smrt má nemálo zločinců však žádné vrahy.Dlíš li opravdu ve výšinách, zachraň syna. Obává se , aby tomu zase sám neuvěři, aby ti lidé znovu neuvěřili. Přesto v stínu tvého zjevení nemohu přestat sehrávat divadlo o tvém skonu...
(ona usednouc, vyhlíží z komnat svých v dáli)
Hamélie: Okno jest otevřeno a hvězdy zažehnuty. Přesto tudy není cesta dosti vysoká ani krátká...
(on v extázi)
Oflet: Nemám tušení, co právě rozkrývá se v dějství. Má hlava na hrotech myšlenek a jejich palčovost pulsuje až za hranice světa všech mých těl.
(ona vstává-dvakroky vpřed dva zpět skoro v tanci opět usedá)
Hamélie: stejně nevím kam bych šla.Snad plazila se po zdech .Možná zde je lepší než nikam. Možná přeplavat po květech šílenství jezírko slz a muka z něj mne pak lépe opustí. A on bodnut výčitkami srdce bude mým bratren
a navrátí mi snad i otce.
(opět vstává a odchází ven mimo nitro své i hradní)
(on přecházíza cimbuřím-padá k podlazei-haldí ji prsty-a mluví k ní)
Oflet: Nevím kam bych šel.Snad procházel po stropech. Za kým za ní
Kdekoli, kamkoli.Ale co bych tam dělal a co bych řekl. Nic víc než slova ani ne lepší ani ne horší.
(pak vstává a rychle schází po schodech někam do nitra stavby)
(ona zády ke zdi-možná trochu vyděšena tmou-on ve tmě-násilný akt lásky-jeho kniha nalezena Horáciem z rodu Třesoucíhosekopí-teď počíná se odzvonění Rosenkraci a Gildernsternovi a běh příběhu již známý pokračuje svým vlastním rytmem.Tam, kde bytí je jen otázkou........)
Dějství první...........
› Online 19
› Zeď
čtenář Antilistí (28.11.23, 19:14) Já jsem tady furt...
Lakmé (19.11.23, 17:13) Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr (11.11.23, 01:51) Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir (06.05.23, 13:33) Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?