Nokturno.net / tvorba / diskuze

přijdeš mi jako smutná oběť tohodle divadla
divadla, kde hrajeme roli každý z nás
přijdeš mi jako zápalka
kterou použije sebevrah
pro svou ‚hořící pochodeň‘
provázky, kterými jsme ovládáni
už vybledly
nikomu se nechce již tahat
jen pohleďte se na to vše kolem
bezpráví, hana, chudoba, a láska utíká
jako nahá žena
schovat se do lesa…
hluboko, daleko od lidí, kteří nechtějí vidět
to divadlo, které MOHOU ovlivnit
oni sami
a stát se tak sekyrou pro kata
letadlem pro pilota
láskou pro milence…

přijdeš mi jako smutná oběť tohodle divadla
smutek jako by sis za sebou táhla
na svém provázku
a lidi na tebe ‚plili‘ jejich
starosti a nesnáze
je to nespravedlivé
ale ty, to zvládneš.

a stíny jednou ustoupí
když noha tvá bosá
nebude se již muset bát
střepů…

(červenec 2005)