Diskuse k dílku: Ztracené city minulosti. Sledovat diskuzi přes RSS .
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.
Ač sebevíc jsou tvé oči krásný
Ač úsměv tvůj mi rozpaluje duši
I když nejkrásnější jsi stvoření této země
Já zjistil jsem – milovat tě nelze…
Ne že bych nechtěl –
mé srdce prahne po tobě
jak ztracený v poušti, po vodě
Ne že bych nemoh –
vždyť ty jsi ta nejžádoucí
v mém světě…
Světě listů, per…veršů
snů…
Tvůj sladký polibek
jenž v mysli každou noc
vídám
snad někdy chtěl bych ho prožít
snad někdy v budoucnu
přijde ten den
kdy najdu v sobě odvahu
vzít tě pevně do rukou
obejmout tě – křehce
dívat se ti do očí –
bez ostychu, bez bázně –
že zitřek bude ten poslední,
poslední a jediný,
v mém životě bez lásky…
čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...
Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir
(dnes, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866