Nokturno.net / tvorba / diskuze

Kolem půlnoci se najednou celkem nečekaně a v divokém rytmu rozezvonil umíráček. Důstojný pan farář se překvapeně posadil v posteli, hodil na sebe noční košilku, na nos brýle a na svou hospodyni, ležící vedle něj, velkou peřinu.
" Jdu se kouknout do kaple, co sa tam děje..., ale jestli to opět budou nějací ti chmatáčtí darebové, hergot, ať si mě nepřejí.., nasolím jim prdel..! "
Hospodyně se po těch tvrdých a smělých slovech důstojného pana faráře ustrašeně skrčila pod peřinu, že jí ani nos nečouhal. Vyzbrojen brokovnicí a baterkou vykročil důstojný pan farář ke kapli. Masivní dřevěné dveře tlumeně zavrzaly v pántech, ale téměř to nebylo slyšet, jelikož klinkání umíráčku neustávalo. S úzkostí sevřeným hrdlem a srdcem padlým někam do prostoru pod pasem namířil důstojný pan farář světelný kužel baterky do tušeného středu kaple, ale ke svému velkému údivu žádného kriminálníka nespatřil, jenom zmítající se konec provazu. Posvítil tudíž výš, k opačnému konci a tam uviděl, těsně pod uzlem, jímž byl provaz přivázán ke zvonu, zuřivě souložící párek netopýrů, netopýřici zavěšenou na laně a divoce přirážejícího netopýřího samce, velkého snad jako gróf Drakula. Důstojného pana faráře tak zaujalo toto šukání dolu hlavou, že se mu vzrušením orosily brýle.
" No heleďmese ..., tohle není zlá inspirace..." pomyslil si, ale ihned myšlenku zavrhl, neboť si vzpomenul, že počas půstu dosáhla jeho hmotnost úctyhodných stočtyřiceti kil.
" Ba jo... je máj, lásky čas... Na všechny boží tvory to přišlo, tak proč by si i ti netopýři nezašukali..? "
S těmi slovy a chápavým úsměvem na rtech zavřel důstojný pan farář na kapli dveře a s dovětkem " .. ve jménu páně - milujte se a množte se.." naznačil rukou kříž a vydal se zpátky na faru s úmyslem završit rozdělanou práci.