Nokturno.net / tvorba / diskuze

Hm, je to báječnéj pocit. Kapky krve mi stékají po bradě a já si vychutnávám tu životodárnou tekutinu. Krev! Plní mi ústa a zatemňuje mozek. Malá holčička se mi svíjí v náručí. Co asi pociťuje? Když mi tu tak mlčky umírá? Já se tiše raduji z její smrti. Kdyby mi tu neumírala, tak by se radovala ze života. Třeba by měla i pěknou budoucnost. Blonďatá holčina s modrýma očima. Za ní by pálilo určitě hodně kluků. Úchylové, či naprostí ztroskotanci. Možná by se mezi nimi našla i vyjímka potvrzující pravidlo. Zamilovala by se do onoho záhadného mládence. Pak by se ukázalo, že je to též upír, ale ne jako já! On by měl větší privilegium. Vysával by z ní energii den co den, noc co noc, minutu po minutě. Chudák by ho milovala, ale neuvědomovala si to.

Je to smutný, že se toho nedožije. Aspoň ji ušetřím toho utrpení, kterej by ji stejně zabil. Ano, prokázal jsem jí tím menší službičku. Ach, jak já se umím skvěle ukecat. No hlavně, že si svoje činy dobře zdůvodním. Je to můj život, ne prokletí! Menší potravní řetězec, který podstupuju velice rád. V noci. Noc je magická, dává mi svobodu a víru v to, že budu žít na věky, jak z mladých, tak i ze starých. Jsem přeci na vrcholu potravního řetězce.