ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / diskuze

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Diskuse k dílku: Cesta do Českého Rudolce. Sledovat diskuzi přes RSS rss.
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.

Hladný a smädný blúdil som istým moravským mestečkom a hľadal zariadenie zvané či už snekbar, restaurace alebo hospoda. Nerozhodne som zastal na prahu jedného z nich a nazrel dnu. Na moje prekvapenie už prvý pohľad ma ukľudnil, sympatický interiér sľuboval príjemné posedenie a snáď aj dobrú kuchyňu. A veru aj tak bolo. Nasýtený k úplnej spokojnosti a pohodlne usadený na masívnej drevenej stoličke sledoval som cez veľké okno ruch na ulici a popíjal dobré moravské vínečko.
- Ahoj, brácho...- ozvalo sa mi za chrbtom.
Takto ma oslovil muž asi v mojom veku, mierne bruškatý, mierne plešatý a s okuliarmi na nose.
- Koukám... ty tady sedíš sám... já táhmle v koutě taky sedím sám.., říkám si, sme lidi, tedy tvorové společenští..-
- Fajn.., prisadni si... a dáš si pivo ?-
- No heleďme se... brácha je Slovák... Tak to si spolu pokecáme...-
Pricupkala k nám servírka.
- Pánové mají přání...?- položila profesionálne otázku, pričom na mňa robila čudné ksichtíky.
- No... mne ešte raz to mikulovské a tuto bráchovi...-
-...já su Béďa... brácho..., Béďa...-
-.. tak tuná Béďovi jedno pivo...-
Servírka odcupkala. Od výčapného pultu však ku mne neprestala vysielať divné pohľady doprevádzané posunkami, nuž som sa zodvihol a zamieril k nej.
- Heleďte, pane.., musím vás varovat... Víte, on Béďa je taková naše rarita.., hodnej, neškodnej.., za pívo se vám bude snažit lecos namluvit.., takový ty pohádky...-
- Vážne ...? Tak to som zvedavý.., ale aj tak vďaka za upozornenie..-
Vrátil som sa k Béďovi spolu so servírkou, nesúcou nám víno a pivo.
- Hele, brácho...a odkud seš..?- začal, ale ani nepočkal na odpoveď a pokračoval.
- Dík za pívo... seš mi sympatickej.. - takto a podobne mi ešte vari minútu skladal komplimenty, ale ukončil ich nečakane otázkou.
-... a kam máš namířeno ?-
- Do Českého Rudolce...-
- No jó... tam to znám.., je tam hezky.., ale dávej si bacha, brácho...a hlavně..! neber stopařky, ať tě nestihne pohroma.., jako mě...-
Tak a nebodaj je to už tu, na čo ma tá servírka upozorňovala, pomyslel som si.
- Nestraš ma, Béďo.., veď ty vôbec nevyzeráš na to, že by práve teba stihla dáka pohroma...-
- Možná nevypadám.., ale já fakticky prožil pohromu.., hele, když mi objednáš ještě jedno pívo, třeba ti o tom povím..-
Naznačil som rukou servírke, aby Béďovi priniesla pivo.
- No a spusť, počúvam ťa...-
- Tak jo... Minulej měsíc sem si to odsud fáral do Budějic.., odbočím na jednu pumpu natankovat a tam se ke mně přitočila taková snad metráková buchta v žlutý sukni a zeleným pulovru, jestli bych ji prej nesvez. Já že jó.., nasedla a tak sme jeli, no ona najednou pár metrů od pumpy říka, abychom vzali ještě její kámošku, že kousek odsud čeká. A opravdu.., snad po kilometru v takovým lesíčku ta další.., taky taková buchta.., čekala. Zastavil sem, vystoupil a galantně nabíd svezení. A jeli sme... Ty dvě buchty kecaly a hihňaly se a dělaly si ze mně šprťouchlata, když pojednou a opět v lesíčku obě řekly, že si potřebují odskočit... Nic netuše sem zastavil, ony vběhly do křoví a já čekal snad půl hodiny...-
- Jó ? Minule jsi říkal, že deset minut, Béďo...- zamiešala sa do rozprávania servírka, ktorá Béďovi priniesla pivo.
- ... no jó..., říkal, ale to sem nevěděl, že se mi zastavily hodinky... Jak říkám, půl hodiny to bylo... a pak se jedna zjevila na kraji lesa a volá na mě, abych jí šel pomoct, že tý druhý se prej udělalo nevolno...-
- Jó ? Minule jsi říkal, že byly tři..- opäť sa ozvala servírka.
-... hele, sklapni, káčo pitomá.., kdo tam byl, já nebo ty..?!..Dvě.. No a ta druhá tam ležela.., já se nad ni sklonil, že co jí je, když tu ona mně náhle takovou jednu ubalila, že sem v tu ránu ležel grogy vedle ní... A teď to přijde, brácho.., ony ty dvě tlustý prďule si na mě sedly a že prej je obě, po dobrým nebo po zlým, musím jakože todle... ojet...-
Béďa sa významne odmlčal a ponad okuliare ma sledoval, čo to so mnou robí. Pobavene som sa usmieval a čakal, čo bude ďalej.
- Já jim říkal, že to nepude ani tak, ani tak, jelikož sou obě jak almary a škaredý... a ten můj dacan si říct nedá, poněváč nejsou dle jeho gusta.., načež mi ta druhá opět jednu ubalila, ale to mě už namíchlo a tak sme se servali... Byl bych je přepral, ale náhle se tam zjevila třetí... a ta rozhodla rvačku v můj neprospěch...-
Béďa na pár dúškov dopil pivo a ja som servírke prikývol, nech mu ešte jedno prinesie. Ako keď do džuboxu vhodíte mincu a ten začne hrať, tak keď sa na stole objavilo pivo, Béďa pokračoval.
- Ba jo, brácho.., přepraly mě... Jedna si mně pak sedla na nohy, druhá si mně sedla prdelí rovnou na ksicht a držela obě ruce... a ta třetí... ja nevím, sakra, jak to svedla... mě opíchala... a pak ještě ty dvě... Já řval vzteky a brečel ponížením... Když bylo po všem, zmizely a mě polomrtvýho nechaly svýmu osudu...-
Myslel som si, že týmto patetickým záverom Béďa skončil svoju rozprávku o nenaplnenom erotickom sne, ale mýlil som sa.
- To ještě není všechno, brácho... Sebral sem se a já pitomec šel svý znásilnění ohlásit policajtům... a víš, co se stalo..? Všech pět, co jich tam bylo, smíchy ohlo v páse...-
- Jó ? Minule jich bylo sedm...- opäť zasiahla servírka.
- ... no vidíš, brácho? I ona si ze mně dělá čurinu ... hele, dva policajti došli přivoláni řevem těch pěti, takže ... bylo jich sedum ? Bylo..! Nic sem s nima nesved, byl sem jim pro srandu... Co se stalo je pro mě hrozný psychický trauma... A vidím, že i ty se ušklíbáš...Tak to né... já jdu radši pryč... já tady nikomu pro srandu králíkům nebudu... Ahoj brácho... a dík za pívo...-
Pozrel som prekvapene na servírku.
- To on ale tak dělá pořád, pane.., odejde dřív, než se ho stihnete na něco zeptat...-
Zaplatil som, pozdravil a odišiel. Do Českého Rudolce ma čakala ešte dlhá cesta, tak som sa zastavil na najbližšej čerpačke natankovať. Priznávam, vduchu som sa bavil nad dobre vymyslenou Béďovou príhodou. Už som sa chystal naštartovať, keď pred autom, akoby zo zeme vyrástla, zrazu stála bohatierska postava v žltej sukni a zelenom pulóvri...
 Přidat komentář 



[<<]-[<]/1 [>]-[>>]
[2] čtenář KK | odpověz | 04.10, 23:27 | # | 0 přínosný nepřínosný
ikonka
Zloďéééj: http://www.stalosemi.cz/2010/08/cesta-do-ceskeho-rudolce/
[1] FreyIng | @ | odpověz | 24.01, 12:27 | # | 0 přínosný nepřínosný
ikonka
:D boze Rekni je to ze skutecnosti nebo jen inspirace? Kazdopadne smekam mas dar vypravet at od tebe ctu zatim cokoliv nemohu odtrhnout oci. Je to beznadejne vyborne!
[<<]-[<]/1 [>]-[>>]

› Online 14

› Zeď




čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...

Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...

čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).

natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?

všechny zprávy | RSS


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866