Chci Ti být na blízku,
já dychtím po Tvém objetí.
Kráčím Ti směle v ústrety,
za svitu měsíce,
jednou a naposled...
Mrazivý úsměv, v ruce kříž.
Už brzy pohlédnem si tváří v tvář,
z oka do oka,
na ostří nože...
Jsi moje jediná a Ty to víš.
Má vílo,
má lásko,
má paní v černočerném šatu...
Jen pro Tebe se na den stanu malířem,
umělec s štětcem z oceli.
Barvy se zvolna rozpíjí,
kapy kap, kapy kap.
A plátno náhle bledne.
Kapy kap, kapy kap...
Havraním brkem napíšu Ti věnování.
Zítra máš narozeniny.
Už slyším zvony z povzdálí
a hudbu potichou.
Podej mi ruku,
nespěchej...
Pojď, protančíme spolu celou noc
a milovat se budem k ránu.
Popel a prach, má svíčka dohořívá.
Má lásko,
má paní v černočerném šatu vždyť víš,
že kdo se směje nejlépe,
ten směje se naposled...
› Online 3
› Zeď
čtenář Antilistí (28.11.23, 19:14) Já jsem tady furt...
Lakmé (19.11.23, 17:13) Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...
čtenář Donar Tyr (11.11.23, 01:51) Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).
natir (06.05.23, 13:33) Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?