Nokturno.net / tvorba / diskuze

re: [6] Lakmé: Nebýt jedné osoby, jež prošla, tak bych tady asi takto neexhiboval. A v návaznosti na svůj kulturní diogenismus plodil trochu psobitčího sofismu, či se snažil jinak býti zajímavým. Holt, jen dva roky usilovného čtení v letech gymnzijních nepostačují k pojmutí veškeré doporučené četby. A pak je tu dalších X let stagnace nad ryze didaktickými učebnicemi zabývajícími se vědami přirodními. Pravda i mezi jejimi autory existují velikáni schopni danou věc podat s glancem a elegancí hraničí s literaturou krásnou. Nicméně Klímovým delíriem je tato oblast stále nedotčena (byť zrovna tuo pasáž jsem vecpal do seminárky na téma atom). Takže člověk musí mít jednak štěstí, aby se srazil s někým, kdo jej trochu zase prostrká do vlastní doby předešlé - vymačkávání akné za doprovodu ještěrčích králů a stohů pmalovaných skic, probdělých nocí nad vlastní tvorbou a uhihňávání se nad nehnojenou marijánkou. A jednak musí mít příležitost se pochlubit lehce nevlastním peřím nabytým díky oné známosti nad obazy a asociace evokující poesií. Uf - chce to deník - či jednoduše napsat NIC či jen malé nic o pár slovech a nemarťanském obsahu. Na tom všem je pak nejhorší, když si člověk uvědomí, že výše uvedený počet slov je vlastní komunikační fond vyčerpatelný orální formou až v horizontu sedmi dní a to ještě s velkými přebytky. Jak se z toho sudu leze?

re: [5] Michal Hrůza: Začínám hýčkat úctu k tvým znalostem, Hrůzný pane

...avšak - všespásný uragán nepřichází. Nemám příležitost... Běda, nedovedu-li si ji sama stvořit..! Co nyní dělám? Žiju životem bohyně! Prolétám vesmírem tisícekráte rychleji než světlo a zakouším nekonečné rozkoše, noříc se do kuriózních prakomických jeho hlubin. Duše má září intenzivněji než duše všech lidí, co jich kdy bylo; a kde zazáří, všechny padají zbožně k jejím nohám! Jsem královna vesmíru. Oh! Teprve pak, až se žena probudí ze spánku, v němž je pohřížena od dob pavouků..., až rozšlape to sprosté, idiotské, parasitní, nejsměšnější plemeno samčí, vyjde lidstvu jeho slunce! Více než prostorem létám neprostorovostí myšlenek. Absolutně rozluštila jsem světový problém zničila skepsi všechny noci proměnily se mi v nekonečná slunce... Něčeho se bojím... Takové černé díry, která je hrůznější nade všechno, co jsem překonala... A tou dírou jsem já , já celá... LADISLAV KLÍMA - UTRPENÍ KNÍŽETE STERNENHOCHA

...avšak - všespásný uragán nepřichází. Nemám příležitost... Běda, nedovedu-li si ji sama stvořit..! Co nyní dělám? Žiju životem bohyně! Prolétám vesmírem tisícekráte rychleji než světlo a zakouším nekonečné rozkoše, noříc se do kuriózních prakomických jeho hlubin. Duše má září intenzivněji než duše všech lidí, co jich kdy bylo; a kde zazáří, všechny padají zbožně k jejím nohám! Jsem královna vesmíru. Oh! Teprve pak, až se žena probudí ze spánku, v němž je pohřížena od dob pavouků..., až rozšlape to sprosté, idiotské, parasitní, nejsměšnější plemeno samčí, vyjde lidstvu jeho slunce! Více než prostorem létám neprostorovostí myšlenek. Absolutně rozluštila jsem světový problém zničila skepsi všechny noci proměnily se mi v nekonečná slunce... Něčeho se bojím... Takové černé díry, která je hrůznější nade všechno, co jsem překonala... A tou dírou jsem já , já celá... LADISLAV KLÍMA - UTRPENÍ KNÍŽETE STERNENHOCHA

Noc, naše utěšitelka. Krásné, ale tomu se přeci nemůžeme divit ;)

Ale ona o něj nepřijde, oko se nevypouští jen tak pro nic za nic, Lakmé své síly a možnosti sama odhadnout umí nejlépe a nepřišla sem rozdávat oči, ale těšit nás svými zvukomalebnými kouzelnými slovy. Tedy nepleťme si pojmy s dojmy, však jistě každý kdo oči stále vlastní, ocení její pozornost směrovanou sem a možnost číst...:-))

Oko jako švihnutím proutku vyléčené a ty opět při monitoru tvoříš, sepisuješ, nahazuješ...až o něj přijdeš, mohu ho nosit na řetízku? Pro nekromanta amulet jako stvořený!! ;)