ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / diskuze

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Diskuse k dílku: Zabiják. Sledovat diskuzi přes RSS rss.
Než se pustíte do diskuze, přečtěte si pravidla pro psaní komentářů.

"...a teď všichni zemřete!" ukončil drak svůj proslov a z jeho obří tlamy vytryskl plamen oranžové barvy.
Bojovníci uskočili s úsměškem na rtu. Žár prastarého magického stvoření dokázal drolit skály a roztát kov, ovšem lovci nebyli žádní začátečníci. Pětice postav se rozeběhla na všechny strany do úkrytů, co dračí doupě v jeskyni umožňovalo, zatímco velitel schován za svým ohnivzdorným štítem - darem to od královny jezerních elfů - pomalu postupoval vpřed vstříc vyceněným zubům.

Jakmile se obří červenohnědý plaz přesvědčil o mimořádných schopnostech kovové barikády, zklamaně zařval a zaútočil zuby. Avšak zbroj byla vyrobena v hlubokých kovárnách trpaslíků a dokázala odolat mnohem silnějším zbraním. Přesto by tlak čelistí jistě rytíře rozdrtil. To již ale zahájili palbu druhové ve zbrani.

Starý mág zvolal zaklínadlo a proud žlutého světla vypuštěný z jeho dlaní se zařízl do šupinatého krunýře. Drak zařval bolestí a plivl ohnivou kouli po směru paprsku. Čaroděj se ani nepohnul, když se žhavá střela rozprskla na právě vytvořené modře se třpytící magické cloně, jen rychle a s uznalým úsměvem kývl na mladičkou léčitelku.

Odkryté šupiny ihned využili dva lukostřelci - štíhlý muž, jehož vzorně sestřižené vlasy i vousy dávaly tušit kariéru u hradní stráže a vysoká tmavovláska sporého oblečení, jejíž tělo ale pokrývalo tolik ozdob a tetovaných ornamentů, že oděvu nebylo téměř zapotřebí. Než plaz zjistil, že plamen ani čarodějovi neublíží, trčelo mu z krku na tucet šípů.

Obrovské zvíře švihlo ocasem. Velitel byl odmrštěn na druhý konec jeskyně, náraz mu vyrazil dech i štít. Drak se otočil a zhluboka nadechl. V tlamě se rudě zablesklo. "NE!" vykřikla léčitelka a vyslala modrý paprsek na opačnou stranu doupěte. Drak trhl hlavou směrem po výkřiku. Červený plamen zasáhl drobnou dívku doprostřed těla.

"Eyn!" zaúpěl lučišník a zoufalství v hlase konečně prozradilo jeho dlouho utajované city. Odhodil luk, vytasil dýku zpoza opasku a vrhl se na šelmu se zaslepenou zuřivostí. Druhá vroucí vlna ho zasáhla ve výši ramen, zbytek těla se zhroutil vedle malé vychládající hromádky na zemi.

. . .

Zavírám oči, nemoha dále přihlížet a přerývavě dýchám. Až po chvíli se silou vůle donutím znovu pozvednout zrak. Bojovníci se přeskupují...

. . .

Bojovníci se přeskupili a pohybovali se s nově nabitým adrenalinem, nebo jako ti, co již nemají co ztratit.
Velitel, opět ukrytý za žáruvzdorným štítem, uhýbal před řáděním ostnatého ocasu a pomalu postupoval vpřed, krytý palbou šípů a současně kryjící lučišnici vlastním tělem. Mágův útočný proud změnil barvu na mléčně bílou a mířil přímo do dračí tlamy, kde dramaticky sublimoval na oblaka páry.

Plaz s řevem zatřásl hlavou a vytřepal kousky ledu. Pak roztáhl křídla a nemaje prostor k letu, skočil. Bělovlasý muž přestal vysílat ledový proud až ve chvíli, co mu byla rozdrcena lebka. Drak zvrátil hlavu a vítězoslavně se zasmál. V mžiku mu jazyk pokryl houf šípů a do krvácející rány na krku se zařízl dlouhý meč. S rytířem na jeho druhém konci. Bojovník v brnění se nohama zapřel o drakův ramenní kloub a nořil zbraň hlouběji a hlouběji, nedbaje zuřivého třasu.

Drak zachrčel a s mohutným zaduněním padl k zemi. Pirátka se rozesmála a rozverně střelila poslední šíp do zavírajícího se zelenožlutého oka. Obrovská tlapa ji ve smrtelné křeči přitiskla k zemi s odporně znějícím zvukem praskajících kostí.

. . .

Již nedokáži zadržovat slzy, řinoucí se mi po tvářích a sleduji rozmazaný obraz mohutného bojovníka, kterak s trhnutím vytahuje svoji nyní temně rudou zbraň a s hlubokým oddechováním se rozhlíží kolem sebe. Pak zabodne pohled do temného kouta, kde je ukryta má pozorovatelna. Vím, že mě nemůže vidět, přesto instinktivně couvnu a snažím se splynout se stínem.
V jeho výrazu i na tu dálku čtu nevyslovenou otázku - proč?
Tisknu si ruce ke krku, abych potlačila hlasité vzlyky a dívám se, jak pomalu odchází za neviditelným světlem na konci chodby.

Povzdychnu si.
Spisovatel musí být nemilosrdný zabiják.

Inspirováno výrokem JK Rowling: "when you are writing... you need to be a ruthless killer."

 Přidat komentář 




› Online 17

› Zeď




čtenář Antilistí
(28.11.23, 19:14)
Já jsem tady furt...

Lakmé
(19.11.23, 17:13)
Taky sem semtam zabloudím, z nostalgie, pro pocit ...

čtenář Donar Tyr
(11.11.23, 01:51)
Ano, občas se sem vracím do minulosti... Je to hezký pocit :).

natir
(06.05.23, 13:33)
Kamarádové, jste tu alespoň občas? Alespoň na skok? Alespoň?

všechny zprávy | RSS


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2024 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866