Nokturno.net / články

V roce 1996 vydalo v Praze nakladatelství Virgo hru na hrdiny s názvem Stín meče. Ačkoli v současné době není příliž k sehnání a není mnoho lidí, kteří by tuto hru hráli, rozhodl jsem se vám tuto hru představit poněkd blíže.
Hned v úvodu pravidel leckoho zarazí, že autoři prohlašují hru za "první zcela původní dílo tohoto typu", ačkoli prvním "dílem" tohoto typu bylo u nás Dračí Doupě.
Hned na druhé stránce je zjevné, že přinejmenším úprava pravidel je Drd inspirována. Pokud jste se s rpg ještě nesetkali, budete mít s pravidly nemalé obtíže, protože průběh hry ani samotné hraní na hrdiny není nikde příliž vysvětleno.
Neodpustím si ještě jednu výtku - nepřehlednost v řazení kapitol. Nejen ze začátku, ale i během hry budete odkázání k neustálému listování a hledání, protože obsah je sepsán jen rámcově a nadpisy jsou malé a lehce přehlédnutelné.
Ale k samotným pravidlům:

Na výběr je zde z patnácti ras (krom několika druhů elfů a trpaslíků stojí za zmínku například ještěrec, ptakohlav, vlken, kentaur či pixie) a dvaceti povolání (od bojovníka, přes lovce a loupežníka až po čaroděje a nekromanty + kombinace), což vnáší do hry velkou rozmanitost. Později se však ukáže, že povolání mají téměř totožné schopnosti (kterých je mimochodem též slušné množství, jsou rozděleny do třech typů - základní, ostatní a extra; kvalita se zvedá investicemi dovednostních bodů). Výběr povolání je omezen minimálními hodnotami vlastností, které jsou pro povolání důležité. Každá postava je charakterizována osmi vlastnostmi (síla, obratnost, odolnost, inteligence, moudrost, kouzlo osobnosti, a krása) nabývajících hodnot od 1 do 33. Výborně je zde rozlišena moudrost od inteligence.
Zde bych se rád pozastavil nad zajímavým systémem ověřování. Používají se klasické procentové hody (2k10) se třemi obtížnostmi - těmi se vlastnost násobí. Pravidla jsou v tomto jednotná - systém ověřování je použit všude stejný (při boji, kouzlení i užívání zvláštních schopností).
Kouzlení je kapitolou samo o sobě. Každé povolání je určeno nějakým magickým předmětem (nutnost pro sesílání). Sesílání je omezeno počtem naučených kouzel (učí se po úrovních + za dovednostní body). Kouzla jsou pro různá povolání odlišná, mají různou obtížnost a jsou rozdělená podle typu a do devíti kategorií. Letmými počty jsem došel k počtu přibližně 240 kouzel, mnoho se jich však opakuje.
Ale hráčské srdce řádně zaplesá teprve nad soubojovým systémem. Tělo - tedy životy se dělí mezi jednotlivé části těla, stejně tak zbroje. Během boje tak můžete útočit na různé části těla. Na výběr je velké množství zbraní a vybavení (velmi zajímavé jsou alternativní zbraně - při prvních dobrodružstvích se osvědčily vidle a židle - nejlépe obouruč), všechny zbraně jsou nakresleny na jedné dvojsránce, čož vnáší do velkého množství zbraní alepoň trochu pořádek.
Během hry se bohužel ukáže, že právě souboje jsou kamenem úrazu Stínu meče. Jsou totiž příšerně zdlouhavé. I po několika hrách, kdy přivyknete všem postupům se běžný souboj natáhne až na dvě hodiny.
Z pravidel bych vyzdvihnul drobnosti jako poměrový systém (vztahující se například k postavám s menším či větším vzrůstem - jejich vybavení (a jejich charakteristiky) je o to menší/větší) a zvláštními schopnostmi ras, které jsou zde dosti rozmanité (od létání po regeneraci).
Nerad bych opomněl četné ilustrace, kterými jsou pravidla doplněna a vyzdobena. Jsou opravdu vynikající a dodávají pravidlům kouzlo.

Druhá část pravidel je určena pánu hry (zde je označován jako Nejvyšší). Ta jsou schématická a poněkud zmatená. Jsou doplněna náznakem světa (jaká škoda, že není rozsáhlejší...) a ukázkovým dobrodružstvím. Obsažen je též rozsáhlý bestiář, místy doplněn ilustracemi.
Stín meče vkládá do rpg a fantasy nové invence, má své zápory i klady. Tím největším je kouzelná osobitá atmosféra hry samotné, což je dle mého názoru najdůležtější aspekt rpg.
Jen pro upřesnění bych rád dodal, že vydáno bylo ještě druhé, upravené vydání, kde byly vychytány některé chyby.