Nokturno.net / články

Nač chodit okolo horké kaše. Zde v severomoravských krajích je Akurat synonymem pro kvalitní ska, kluci z Bialsko-bialej mají přes hranice co by kamenem dohodil a vždycky když přijedou, jakýkoliv klub spolehlivě naplní. Když člověk poprvé zaslechnul ono obligátní „Diskoteka gra…“ z úvodu skladby Hahaczyk z prvního alba kapely Pomarancza, srdce mu zaplesalo a melodie neodbytně kolovala v uších ještě nějaký ten pátek. Již z první desky je jasně patrné, že Akurat umí udělat Písničku. To, že opravdu umí potvrdila i druhá deska Prowincija, napěchovaná směsí vskutku řízného ska (viz skladba Slepe losy), charakteristického rockového zvuku a melodického vokálu. Nicméně nyní před námi leží deska třetí a předem mohu říci, že Fantasmagorie stojí za poslech.

Deska obsahuje třináct skladeb, já osobně jsem je rozdělil na pomalé reggae kusy (skladby Kiedy Wroce Tu, Kiedy Blizej z Toba Bede, Jeden Czlowiek To Jeden Sens (ačkoli tato skladba se v čase 2:32 zlomí ve vynikající gradující ska) a Lan), na skladby středního rytmu (Tylko Najwieksi, Slowa Maja Mnie, Demo, Czy to juz) a pecky – skladby ska-punkové (Fantasymagorie, Sama Smietanka, Szerzej, Garb, Pracuje). Jak vidno, skladba alba je celkem vyvážená, já osobně nejvíce oceňuji kusy rychlé a rychlejší, nicméně dělení je to značně zjednodušující.

Hlavním znakem muziky Akuratu je konzistentní zvuk, určitá výrazová poloha vycházející z maximální souhry kytar, dechů, zpěvů i rytmiky. Proto jejich hudba zkrátka plyne – stačí si poslechnout titulní píseň Fantasymagorie a víte, o čem je řeč. Tam, kde se soudržnost zvuku rozpadá (např. v písni Slowa Maja Mnie zásluhou bicích) je muzika akuratu slabá, jakkoli mnohé zachraňuje melodický vokál. Na druhou stranu na albu kapela znatelně přitvrdila, v punkových rifech se však pohybuje s jistotou a grácií – konec konců, z mnohdy více než dvě hodiny dlouhých živých vystoupení kapely je jasné, že výdrž a náturu na to mají mají… Plachý punk s dechy a rify ska představuje kupříkladu skladba Sama smietanka, jejíž název myslím hovoří za vše.

Dostáváme se k nedílné části skladeb, totiž k textům. Tomasz Kłaptocz zpívá jak jinak než polsky. Smysl sdělení český posluchač většinou pochytí, někdy je to ale potíž. Tu a tam zaznívá nějaká ta zjednodušeně řečeno sociální či společenská témata, křesťanství… Stručně řečeno, dle mého názoru jsou texty hodně dobré:

Demo demokracji
Demo uczciwości
Demo demononopolizacji
Demo miłości
Demo robienia złego
Demo średniej krajowej
Demo czasu wolnego
Demo kultury masowej
Demo aktywności
Demo prokuratury
Demo oryginalności
Demo emerytury
Demo Ameryki
Demo nie dawania
Demo samokrytyki
Demo nie brania

Demo mnie samego
Łatwem tworzącegoš
Demo mnie samego

Demo ruszenia głowa
Demo szlachetnych postaw
Demo pracy nad sobš
Demo autostrad
Demo kibicowania
Demo winy i kary
Demo wychowania
Demo wiary

Co říci závěrem. Akurat hrají skvěle, jsou sví. Na české scéně nenajdete ekvivalentní kapelu. Poslechněte si Fantasmagorii, stojí za to. Mě osobně oslovila nejvíce skladba v pořadí osmá s názvem Garb (česky hrb). Je to kus, který bude jistě stát za to naživo. Nezbývá, než se na nějaké to vystoupení těšit a nové album důkladně naposlouchat.

Fantasmagorie
1. Tylko najwięksi
2. Fantasmagorie
3. Słowa majš mnie
4. Kiedy wrócę tu
5. Demo
6. Sama śmietanka
7. Szerzej
8. Garb
9. Kiedy bliżej z tobš będę
10. Jeden człowiek to jeden sens
11. Pracuję
12. Łan
13. Czy to już