19.12.05 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 1224 x | vypínač
z rána se probouzí
stinný svěží les prosvícený
paprsky světla tak jemně
jak jen na obrazech bývá
svítí čistotou ryzí
jinak temné tváře stromů,
snad sen?
vánek listy kývá
kapky rosy zrcadlí se
a život probouzí se k tomu
tam, uprostřed štěstí
nožka nohu mine
stéblo za stéblem se sklání
na pozdrav příroda mu kyne
hle, srnec spěchá za svou laní
plný sil cestu si klestí
tam, uprostřed štěstí
botka botu mine
keř za keřem uhýbá
„Lovu zdar,“ on kyne
puškou na rameni kolíbá
plný sil cestu si klestí
slunce na obloze rudne
jako mé tváře
když do očí Ti hledím
ptáků píseň došla konce
tam, uprostřed té rudé záře
leží on, já u něj taky ležím
z rána ještě běhal po louce
a teď v krvi tonouce usíná
sex x erotika marnost pocit povídka naděje fantasy pocity láska sobota . tma aa haiku smutek srdce .. horror beznaděj mládí jen tak strach zoufalství emoce vzpomínka osud sen horor příroda cesta * poezie podzim zklamání voľný verš smrt deprese bolest vyznání čas přetvářka realita krev les život samota vztah vztahy momentka zima temnota noc nenávist humor antilistí svoboda město hrůza touha žena ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867