Nokturno.net / tvorba / dílko

Má černé obočí,
ve tmě se potácí,
utíká před světem,
co jí všechno vzal.

Nemá teď nikoho,
ty naše královno,
jenž obíráš příchozí,
co chtěli dál.


Stojí na zápraží
a kouká do dveří.
Teď pláče slzu,
co má jinou chuť.

Bojí se otevřít
a uvnitř rozsvítit.
Bojí se překročit
vlastní stín.