18.09.06 | Kotoslav Zdymadlo, @, další tvorba | 1030 x | vypínač
Ranní zívnutí,
mírné prohnutí
těla znaveného,
nocí zmučeného.
Slunce polední
oko pohledí
na tiché tělo tvé
též nocí zmučené.
V peřinách – bílých závějích
tvá kůže leží stažená
Bůh prý odpustí každý hřích…
Jak dlouho již jsi mi věrná?
Láska je přece dar Boží
však má jest takto jednosměrná…
, linkuj! 
, jagg 
realita sex žena přetvářka vztahy povídka .. hrůza sen podzim * svoboda bolest beznaděj noc momentka sobota marnost fantasy vztah les x mládí jen tak smrt pocity smutek aa ... příroda poezie zklamání strach deprese temnota láska zoufalství vyznání touha naděje . pocit antilistí horor město krev horror samota erotika haiku nenávist osud vzpomínka cesta život čas zima humor emoce tma srdce voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867