19.09.06 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 1314 x | vypínač
Jako rozkrájená hlávka
Jsou tam úzké uličky
Co by půldruhým kamenem dohodil-
Přístav nočních můz
Tma, jen smítka jejich nadějí
Žhnou shora
Dívenka
V konci mola stojí
Lehký népěv se nese po vlnách
Temných ořů burácejícího kočáru
Jen tam tak stál
A hleděl naň
Je to už let, ano,
Dávno již, vzpomněl
Shrbený, dlaně jako lopaty
Neschopen pohybu zmatený
Nápěvem lehkým jako
Políbení šera
Jen tam tak stál
A hudba dávila
Oře i smítka, kamení
Dokonce i noc dávila
Svou prostotou
Dávno a ztraceno
Naložil svých šest kilo citu
Na hřbet, co mnoho ran
A ještě o několik více snesl,
Trochu se prohnul pod tíhou stáří
Ale vykročil vstříc tmě
A dívenku
Stejně jako jeho před lety
…
poezie sex deprese pocity ... temnota vztahy město horror zoufalství strach humor aa smutek vzpomínka krev mládí láska hrůza emoce smrt zima horor voľný verš život .. cesta fantasy podzim naděje marnost beznaděj x haiku žena pocit příroda * sen zklamání touha realita vztah erotika osud noc samota srdce jen tak momentka les čas povídka antilistí svoboda vyznání . sobota přetvářka bolest nenávist tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866