19.09.06 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 1350 x | vypínač
Jako rozkrájená hlávka
Jsou tam úzké uličky
Co by půldruhým kamenem dohodil-
Přístav nočních můz
Tma, jen smítka jejich nadějí
Žhnou shora
Dívenka
V konci mola stojí
Lehký népěv se nese po vlnách
Temných ořů burácejícího kočáru
Jen tam tak stál
A hleděl naň
Je to už let, ano,
Dávno již, vzpomněl
Shrbený, dlaně jako lopaty
Neschopen pohybu zmatený
Nápěvem lehkým jako
Políbení šera
Jen tam tak stál
A hudba dávila
Oře i smítka, kamení
Dokonce i noc dávila
Svou prostotou
Dávno a ztraceno
Naložil svých šest kilo citu
Na hřbet, co mnoho ran
A ještě o několik více snesl,
Trochu se prohnul pod tíhou stáří
Ale vykročil vstříc tmě
A dívenku
Stejně jako jeho před lety
…
čas realita tma . emoce les přetvářka poezie cesta smrt samota .. temnota zoufalství nenávist noc osud horror ... sobota * zima marnost x aa život vyznání touha momentka zklamání vztahy vzpomínka vztah smutek jen tak příroda žena svoboda erotika bolest sen pocit hrůza pocity strach antilistí sex horor srdce humor město podzim deprese beznaděj láska haiku povídka voľný verš krev naděje fantasy mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6473
autorů: 867