Nokturno.net / tvorba / dílko

Srdce moje, co se stalo?
Nic, jen sem se zas rozlámalo,
já mělo lásku a už nemám,
proste nevím co špatně dělám.

Srdce moje, kde tě mám?
Proč již tě u sebe nevídám?
Nechci u tebe býti, neb ty neseš prokletí,
ty nemáš svoji duši, já nemůžu se u tebe schovati.

Srdce moje, tak zůstaň kde dobře ti je,
nehleď na to, že odloučení tvé mě zabije.
Tak vlastně můj osud byl určený,
ve slepé lásce, navždy být ztracený.

Srdce moje, rána krvavá po tobě zůstala,
šanci přesvědčit ji ať zůstane, ona mi nedala.
Do té rány teď kanou slzy a pálí,
proč vzpomínky na ni tak hrozně bolí.

Srdce moje, zdali se mi někdy vrátíš?
Nebo navždy v temnotě se mi ztratíš?
Lásko moje ty, můj motýlku kam si mi odletěl?
Zmizel si za obzorem a já to nevěděl.

Srdce moje, místo tebe teď kámen mám,
bez tebe já se slzami uléhám.
Ten kámen chladí, a slzy kanou
a plamínky na svíčkách u rakve planou.