Nokturno.net / tvorba / dílko

Být Andělem ,co na rybníce tančí.
Být zase nevinná, jako tenkrát.

Znovu se podívat, do tvých ledových očí,
Co se stále kolem mne točí.
Ten černý šat svléci, nebýt Andělem Temna, nežít jako běhna.
Tys kdos mi nevinnost vzal, budeš se v  pekle smažit dál.

Raději se v  očích tvých topit,
než ty své v  nesmělosti sklopit.

V  tvých očích až uvidím pláč, změní se temnota v  dobro zas.
Já však budu říkat slova zlá, Nemiluji Tě, nejsem Tvá.
Vím však že lžu znovu, zas,
nechci si to připustit a být Tvá.

Ten sníh poskvrní kapky rudé, co z  mého prstu kape.
Jedna…druhá…třetí, ležím tady nadosmrti!
Pokud tvou nebudu, raději si život vezmu!

Zemřu-li v poch ybách nestanu se Andělem,
nebyli jsme jím a nebudem.
Temnota nás náhle halí, ve mně se všechno motá, pochybuji.
Moc rychle miluješ jinou, buď lžeš nebo máš ještě rád tu druhou.

Pláčem nic nezpravím, však při vzpomínce mě srdce zabolí.
Dnes a denně, stávám se Temným Andělem,
uchop mou ruku, zacel rány na duši i  tváři,
ať naše hvězda znovu září.

Nepusť mě a pojď,
tam do neznáma…za mnou.
















20.1.2006